K plynulosti v angličtině beze strachu jsou kromě mluvení, o kterém jsem psal v článku Jak se zbavit strachu mluvit anglicky, důležité další 3 stěžejní kroky. O které kroky se jedná, se dozvíte v tomto článku.
Bez vytrénovaných sluchovodů vám komunikace nepůjde
Abyste mohli skutečně komunikovat a ne jen odříkávat naučené monology a fráze (jakkoli to někomu může stačit), je samo sebou potřeba rozumět tomu, co vám říkají druzí. A jelikož v angličtině, narozdíl třeba od češtiny, se slova mnohdy vyslovují více či méně jinak, než se píšou, musíme neustále tříbit své sluchovody.
Jak na to? Opět se nabízí jednoduchá odpověď – no přece poslouchat. Jenže pokud si například jako věčný začátečník pustíte britskou BBC nebo americkou CNN, bude to podobné, jako by si váš pes pustil českou televizi. Uslyšíte jen změť zvuků a budete nechápavě kroutit hlavou ze strany na stranu. A možná i ze zoufalství lehce zakňučíte.
I zde proto doporučuji začít zlehka a přizpůsobit trénink poslechu své současné úrovni. Jako falešná začátečnice si můžete například pustit novinky na webu newsinlevels.com (level 1-2) nebo breakingnewsenglish.com (level 1).
Obecně platí, že byste měli rozumět 70-80 % toho, co se v textu říká či píše. Bude-li to méně, budete v lepším případě koukat jako váš Alík při koukání na televizi, v tom horším vás to brzy přestane bavit a budete mít chuť se na vše vybodnout.
Ale pozor, pokud naopak rozumíte každému slovu, je to jasný signál, že potřebujete zvolit něco obtížnějšího, abyste se nenudili a posouvali se dopředu.
Bez základů gramatiky budete znít jako Hotentoti
Ať se nám to líbí nebo ne, k plynulé a pro druhé příjemné komunikaci musíme pracovat i na gramatice. Spousta lidí sice argumentuje, že tomu tak není, ale já s nimi úplně nesouhlasím.
Studentům vždy říkám, ať si představí, že je na ulici zastaví cizinec pokoušející se mluvit česky a zeptá se jich “Jak já dostat do hlávny nádraži?” Nejspíše se dovtípíte, na co se vás ptá, a třeba i oceníte jeho či její snahu použít váš rodný jazyk. Přesto vás však stálo více úsilí rozkódovat obsah jejich sdělení.
U pár vět to nebude větší problém, ale pokud byste se takto měli bavit třeba hodinu v kuse, dost možná budete z diskuse odcházet mentálně vyčerpaní. Nebo abych citoval jednu z postav seriálu Volha “budete s/ztrhaný jako plakát”
Nyní si zkusme prohodit role a přepněme do angličtiny. Ostatní vám budou s nejvyšší pravděpodobností rozumět, i když řeknete “What you did do on weekend?” namísto “What did you do on the weekend?” Jenže a) budete znít tak trochu jako Hotentot a s tím související b) pro ostatní bude náročnější s vámi komunikovat.
Nechápejte mě špatně, obzvláště ze začátku samozřejmě budete dělat chyby, spoustu chyb. To je zcela přirozené. Spíše jsem se snažil vám objasnit, proč byste gramatiku neměli úplně zanedbávat, ale pečovat o ní alespoň stejně tak jako o sousedova mazlíčka, kterého jste se zavázali na pár dní pohlídat. Sice ho nemusíte mít úplně rádi (gramatiku má v lásce jen málokdo), protože pořád štěká a vrčí, a možná byste raději byli někde venku a bavili se. I přesto ho však nenecháte úplně napospas a občas ho podrbete za ušima a dáte mu do misky granule a nalijete čerstvou vodu.
Zkuste stejně tak přistupovat k anglické gramatice.
Správná výslovnost aneb není Márfy jako Mrrfy
Totéž platí pro vzdálenou příbuznou gramatiky – výslovnost.
Je to pár let nazpět, kdy jsem se bavil s jedním pánem z Kalifornie, Calvinem. Spěchal jsem na vlak, ale před odjezdem si ještě potřeboval koupit něco k snědku.
Šli jsme společně s Calvinem do Billy, a když přišlo na placení, fronta se táhla div ne až k nástupišti a prakticky vůbec se nehýbala. Aby řeč nestála, prohodil jsem anglicky směrem ke Calvinovi, že současná situace je názornou ukázkou jednoho z Murphyho zákonů. Murphyho jsem vyslovil tak, jak jsme u nás v Česku zvyklí, tedy “Márfy” (dle vzoru Edý Márfy).
Pán se na mě nechápavě zadíval a s přimhouřenýma očima zopakoval po mně “Márfys lós?” Já nechápavě přikývl, protože jsem nechápal, co na tom nechápe. Po chvilce ticha pak pronesl “Oooh, you mean Mrrfys lós”. S lehce nasupeným výrazem ve tváří jsem přikývl.
Přestože bych tehdy Calvina nejraději kopnul (přece mi musel rozumět i “Márfyho”), tato příhoda dle mě perfektně poukazuje na to, jak velkou roli může hrát správná výslovnost. Dotyčný se sice nakonec dovtípil, co jsem se mu snažil říct, ale na úkor toho, že jsme se oba dostali do poněkud nepříjemné společenské situace.
Abych nebyl jen samá příhoda a žádná praktická rada, chcete-li zapracovat na své výslovnosti, vyzkoušejte pro začátek aplikaci Elsa Speak. Je skvělá, intuitivní a bude vás bavit.
Pokud byste chtěli vědět víc o tom, jak zapracovat na své angličtině, mrkněte na další články na mém webu.
Nebo mi napište a já vám to vysvětlím osobně,
Honza